Po-Pá: 9:00 - 12:00 | 14:00 - 18:00
PointKřehlíkova 94, Brno-Slatina 627 00 +420 778 534 334

Psi

Zvířata a ohňostroje

Jelikož se blíží vánoční svátky a oslavy konce roku, které jsou spojeny s ohňostroji, petardami a dělobuchy, ráda bych uvedla několik rad, jak toto stresové období se svým miláčkem přečkat.

  • Nenechávejte svého chlupatého kamaráda samotného, odveďte ho do nejtišší místnosti, kde ho můžete rozptýlit hrou nebo mazlením. Je důležité, abyste i Vy byli klidní. Zvíře velmi lehce vycítí, že nejste uvolnění a jeho stav bude ještě horší.
  • Zatáhněte žaluzie či závěsy, aby zvíře nevidělo záblesky.
  • Naplánujte si venčení mimo kritickou dobu.
  • U vážně vystresovaného zvířete je vhodné ztišit jej speciálním přípravkem

Přípravky určené k tlumení stresu u zvířat můžeme rozdělit do 2 skupin.

Přípravky na přírodní bázi

AlavisCalming – obsahuje aminokyseliny, vitaminy a komplex kolostra. Který má zklidňující účinky. Podává se půl hodiny až hodinu před předpokládaným stresem, délka užívání není omezena.

AlavisRelax – obsahuje látku Lactium, která reguluje sekreci stresových hormonů. Přípravek je nutné podávat 2-3 dny před očekávaným stresem. Může být podáván dlouhodobě.

Serene-UM – obsahuje vitaminy, aminokyseliny – L-tryptofan je aminokyselina, z které vzniká serotonin. Serotonin podporuje pocit klidu, spokojenosti a radosti. Přípravek se podává 3-4 dny před očekávaným stresem.

Přípravků na přírodní bázi existuje více, s těmito 3 jsem nejvíce spokojena, proto u mě v ordinaci mají své místo.

Léčiva

Sedalin – obsahuje účinnou látku acepromazin. Je určen pro psy a koně. U psů nastupuje účinek do 15-25 min. a trvá průměrně 4 hodiny.

Sileo – účinná látka je dexmedetomidinhydrochlorid. Účinek nastupuje během 15-60 min. a trvá v průměru 2-3 hodiny. Přípravek se aplikuje na orální sliznici mezi lícní stěnu a dáseň.

Dávky léčivých přípravků lze opakovat, ale vždy se domluvte s veterinářem, který Vám doporučí kolikrát a po jaké době, aby to bylo pro Vašeho miláčka bez stresu a zároveň i bezpečné.

MVDr. Sandra Coufalová



 

Průjem

Průjmové onemocnění obvykle přichází náhle. Jedná se o onemocnění střevní sliznice z různých příčin. Nejčastější příčinou bývá dietetická chyba, dále parazitární, bakteriální nebo virové onemocnění.

Z dietetického hlediska je nutné předcházet náhlé změně krmiva, na které je zvíře doposud zvyklé. Je vhodné občas prostřídat značky krmiva, ale změna musí proběhnout v postupném přidáváním nového krmiva.

Další příčinou často bývá parazitární infekce. Nedostatečné odčervení Vašeho mazlíčka může vést nejen k jeho onemocnění, ale parazity jsou ohroženi všichni členové rodiny, obzvláště malé děti. Zvýšené riziko onemocnění je vždy v oblasti s větším počtem zvířat (sídliště, cvičáky…) Osobně doporučuji odčervovat 4x ročně.

U bakteriálních infekcí se průjem může objevit na základě léčby antibiotiky. U virových onemocnění jsou často postižena mláďata nebo jedinci s nedostatečnou imunitou.

Jaká je první pomoc?

Pokud se vyskytuje průjem u dospělého jedince,je doporučena 24 hod. hladovka. Je nutné poskytnout zvířeti dostatek čerstvé vody, aby nebylo dehydratované. Ztráta vody je zvýšená a tento stav je obzvlášť nebezpečný u mláďat, která se rychle dehydratují.

Po hladovce je vhodné nasadit dietu buď domácí nebo komerční. Nejčastěji se doporučuje vařená rýže s mrkví nebo s tvarohem, alespoň 3 dny. Pokud průjem ustupuje, můžete postupně přidávat krmivo, kterým je zvíře normálně krmeno.

Dietu můžete podpořit podáním detoxikačního gelu nebo Smecty. Aktivní uhlí není vhodné z důvodu, že zbarví stolici a není možné rozpoznat, zda je ve stolici krev.

Pokud se ve stolici objeví krev, je nutné navštívit veterinárního lékaře.

Veterináře navštivte i v případě, pokud průjem neustupuje a pokud průjmem onemocní mláďata.

Kočky

Vakcinace koček

Přináším Vám stručný přehled onemocnění, proti kterým je možné kočky chránit vakcinací. Vždy záleží, v jakém prostředí kočka žije, s jakými zvířaty může přijít do styku. Při rozhovoru s majiteli zjišťuji, jestli je kočka ve styku s malými dětmi nebo s imunitně oslabenými lidmi (nádorové onem., autoimunitní onem.).

Panleukopenie koček

Toto onemocnění způsobuje virus z čeledi Parvoviridae. Postihuje především trávicí trakt, kostní dřeň a CNS. Onemocnění probíhá za příznaků zvracení, průjmu, vysoké horečky a dehydratace. Přenos viru je možný i trusem. U březích koček způsobuje potraty.

Infekční rhinotracheitida

Původcem je herpesvirus. Vysoce nakažlivé onemocnění postihuje horní cesty dýchací a spojivky, kde se virus ve sliznicích množí. Často se k onemocnění přidruží sekundární bakteriální infekce. Pokud se onemocnění neléčí, může mortalita dosahovat až 50%, což je problém v chovech s velkým množstvím zvířat (depozita, útulky). Při výskytu onemocnění je nutné ošetřit všechna zvířata, protože se mohou vyskytnout asymptomatičtí přenašeči.

Kalicivirová infekce koček

Onemocnění způsobuje calicivirus. Postihuje sliznice hlavy a respiračního traktu. Hlavními příznaky jsou eroze až vředy na sliznici dutiny ústní a jazyku. To doprovází neochota přijímat potravu a slinění.

Vzteklina

Původcem je Lyssavirus. Onemocnění postihuje nervový systém a je vždy smrtelné. Přenos onemocnění probíhá slinami při pokousání. Vzteklinou se mohou nakazit všechna teplokrevná zvířata.

Virus kočičí leukémie (FeLV)

Onemocnění způsobuje virus ze skupiny retrovirů. Tento virus napadá imunitní systém a projevuje se jako těžké oslabení imunity až po tvorbu nádorů. Virus se vyskytuje v tělních tekutinách kočky, takže k nákaze dochází při vzájemném čištění, pití ze společné misky, kousnutím, pohlavním stykem i kojením. Pokud onemocnění propukne, neexistuje léčba. Lze pouze mírnit příznaky a sekundární infekce. Proti kočičí leukémii je možné bezpečně očkovat.

Dermatofytóza

Jedná se o plísňové onemocnění způsobené Microsporumcanis. Plísňové onemocnění je vysoce přenosné na člověka. Vakcinace chrání před nákazou, lze ji použít i jako terapii.

Lymskáborrelióza

Existuje vakcína chránící proti třem skupinám Borrelií. Vakcinované zvíře je chráněno a nestane se potencionálním zdrojem pro další šíření tohoto onemocnění.

Jedná se o velmi stručné charakteristiky onemocnění, proto v případě dotazů mě kontaktujte.

Plazi

Exotický a nevšední mazlíček

V dnešní době přibývá alergiků na zvířecí srst, obzvláště mezi dětmi. A každé dítě zatouží mít zvířecího mazlíčka. Samozřejmě existují bezsrstá morčata, potkani, kočky i některá plemena psů, ale někteří alergici nemůžou mít ani je. Proto bych Vám chtěla představit některé druhy plazů, které jsou běžně chovány a péči o ně zvládnou i děti.

Prvním druhem, který Vám představím, je zástupce ještěrů gekončík noční (Eublepharis macularis). Tento ještěr dorůstá max. 30 cm a jeho domovem je oblast táhnoucí se od Afghanistánu po sever Indie. Díky minimálním nárokům na velikost terária pro jednoho jedince (Š 60cm x V 50cm x H 50 cm) lze chovat tohoto ještěra i v bytě.

Jak vybavit terárium?

Gekončík noční pochází z pouštních oblastí, proto jako substrát je nejvhodnější jemný písek. Plazi si nedokáží udržet stálou teplotu těla, proto je nutné zajistit vyhřívané místo v teráriu topným kamenem nebo klasickou žárovkou. Gekončík noční je převážně noční tvor, proto nepotřebuje speciální UV zářivku. Dostatek tekutin mu zajistí miska s vodou a jako úkryt poslouží kameny, kořeny, kokosové skořápky a jiné.

Čím krmit?

Gekončík noční je hmyzožravý ještěr. Hlavní část jídelníčku tvoří cvrčci, švábi, sarančata, červi. Pro vyváženou stravu je potřeba doplnit minerální a vitaminovou směs pro plazy, kterou se krmný hmyz posype. Během života gekončík noční svléká kůži, kterou požírá. Kůže obsahuje nenahraditelné složky potřebné ke správnému růstu a vývoji. Před svlekem je kůže matná a zašedlá. Po svleku je zbarvení kůže výrazné a jasné.

Chovat jednoho nebo více jedinců?

Gekončíka nočního je možné chovat jednotlivě nebo ve skupině. Pokud se rozhodnete pro skupinový chov, je nutné sestavit skupinu, ve které je samec a 2-3 samice. Nelze chovat dva samce dohromady nebo samce s jednou samičkou, protože by ji ,,utahal“.

Gekončíci se snadno rozmnožují. Úspěšné rozmnožování lze podpořit zimováním. Stačí vypnout zdroj tepla v teráriu v zimních měsících. Na jaře se gekončíci začínají pářit. Po cca měsíci po páření naklade samice 1-3 oválná vajíčka, která zahrabe. Vajíčka je nutné uložit do krabičky se speciálním substrátem a do inkubátoru, kde se po cca 2 měsících líhnou mláďata. Pohlaví mláďat lze ovlivnit teplotou v inkubátoru. Při teplotě 27-29°C se líhnou převážně samice a při teplotě 30-32°C se líhnou převážně samci. Po 2-3 dnech po vylíhnutí se mláďata poprvé svlékají a teprve pak začínají přijímat potravu. Nejvhodnější jsou malí cvrčci, které jsou označovaní jako mikrocvrčci.

Gekončíci jsou odolní a nenároční, přesto se u nich mohou objevit zdravotní komplikace. Plazi dokáží dlouhou dobu příznaky nemocí skrývat, proto je nutné navštívit veterinárního lékaře, pokud dojde:

  • Ke změně v příjmu potravy (odmítání, snížený příjem)
  • Ke změně aktivity
  • Ke změně barvy kůže
  • K hubnutí
  • K problémům se svlekem
  • K deformitám končetin

Gekončík noční je velmi klidný a nenáročný druh, který je vhodný i pro děti. Častým kontaktem může zůstat sedět na ruce nebo rameni. Tento druh si můžete prohlédnout v ordinaci. Samozřejmě Vám ráda zodpovím Vaše dotazy.

Drobní savci

Vakcinace králíků

Nejen psy a kočky lze chránit vakcinací, proto bych Vás ráda seznámila s chorobami, před kterými lze ochránit malé ušáky. Nejčastěji se králíci očkují proti moru a myxomatóze.

Mor králíků

Původcem onemocnění je virus z čelediCaliciviridae. K přenosu dochází kontaktem, bodavým hmyzem,chovatelskými pomůckami, krmivem.

Nejčastěji onemocní králíci starší 6-8 týdnů, kdy klesá hladina protilátek získaných od matky. Onemocnění probíhá perakutně nebo akutně, výjimečně chronicky nebo subklinicky. U perakutní formy hyne králík do několika hodin bez příznaků. U akutní formy se vyskytují neurologické příznaky (nekoordinovaný pohyb, křeče, opistotonus), dýchací potíže, zvýšená teplota, apatie, neochota k pohybu, modrofialové zbarvení sliznic, krvácení z nosu.

Terapie moru neexistuje, bránit se lze pouze očkováním. V případě špatné nákazové situace lze očkovat jedince od 6. týdne věku s revakcinací za 4 týdny. V případě dobré nákazové situace se králíci očkují v 10. týdnu věku s každoroční revakcinací u monovalentních vakcín. U kombinovaných vakcín je revakcinace každých 6 měsíců.

Myxomatóza

Původcem onemocnění je Leporipoxvirus z čeledi Poxviridae.Přenos probíhá hlavně bodavým hmyzem, dále kontaktem, prachem a chovatelskými pomůckami.

Onemocnění se začíná projevovat výtokem z očí, otokem víček. Později se kolem očí, na hlavě, uších, kolem genitálií, konečníku tvoří uzlovité změny – myxomy. Králíci jsou apatičtí, nepřijímají krmivo a trpí horečkou.

Vyskytuje se i forma bez myxomatózních změn, kdy virus způsobuje postižení plic.

Specifická terapie neexistuje.

Účinnou ochranou je vakcinace, při nepříznivé nákazové situaci se králíci vakcinují v 4. týdnu stáří, v 10. týdnu revakcinace a dále každého půl roku revakcinace. Při příznivé nákazové situaci se králíci vakcinují v 10. týdnu věku a pak každého půl roku revakcinují.

Vakcíny proti moru a myxomatóze jsou nejčastěji využívané jak v hospodářských chovech tak i u chovu pet králíčka. Existují vakcíny proti dalším onemocněním, které jsou spíše využívané v hospodářských chovech. Samozřejmě s těmito chorobami se může setkat i pet králíček, který pochází z chovu s nedostatečnými zoohygienickými podmínkami.

Trichofytóza

Původcem je Trichophytonmentagrophytes, výjimečně Microsporumcanis. K přenosu dochází kontaktem, vzduchem a chovatelskými pomůckami. Při onemocnění Microsporumcanis může dojít k přenosu z nakažené kočky.

Mezi klinické příznaky patří přítomnost lupů, později cirkulární bezsrsté léze nejčastěji na hlavě a končetinách. Léze mohou být suché, zarudlé a svědivé.

Terapie spočívá v lokálním ošetřením antimykotiky nebo aplikací vakcíny. Vakcína se aplikuje jedincům v 6. týdnu věku.

Trichofytóza je zoonóza (přenosná na člověka)!

Pasteurelóza

Původce Pasteurellamultocida vyvolává zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Infekce se šíří kontaktem, aerosolem. Mezi klinické příznaky patří výtok z nosu, frkání, dušnost. Při postižení středního a vnitřního ucha pozorujeme poruchy koordinace pohybu a polohy těla, stočení hlavy na stranu. Pasteurella často způsobuje i záněty dělohy a varlat. Léčit pasteurelózu lze antibiotiky. Prevence spočívá ve vakcinaci. Vakcinují se jedinci od 4 týdnů věku, revakcinují se v 7 a 10 týdnech a následně každých 6 měsíců.